Dires na vlastní kůži

Monika Langr – klientka Dires, v péči Martina Šťastného

Setkání s Monikou, pro sepsání jejího příběhu a cesty k nám do Dires, bylo plné inspirace, elánu anaděje. Seděla naproti mně žena, která měla za sebou kus obrovské práce a osobní proměny. Žena, ze které vyzařovala osobní síla a odhodlání. A naprosto sobecky přiznávám, že jsem byla pyšná na výsledky jejich práce. Sdílení následujících řádek je o společné cestě a společné práci, která změnila a mění paní Monice život. Jak už to v životě často bývá, někdy se nejprve něco musí rozpadnou. Potřebujeme se dostat na hranu, do mezního bodu, než začneme dělat rozhodnutí věci měnit a poskládat náš život jinak, nově.

Moniku do Dires přivedlo doporučení jejího výživového poradce. její příběh už začal ale mnohem dříve. Paní Monika , v rámci potřeby upravit svoji váhu, začala před lety cvičit pod vedením trenérky, která do tréninku začala postupně přidávat prvky CrossFitu. Monika tomuto cvičení propadla a začalavelmi intenzivně trénovat. V rámci jednoho tréninku ji prudce zabolelo v zádech a zbytek tréninku už„nedojela“. Bolest v zádech jí zůstala a měla proměnlivou intenzitu. Nicméně postupem času se bolest stupňovala a Monice dělalo problém řízení, delší stání a omezovala ji také v milostném životě. Přestože pociťovala bolest, vnímala, že je pro ni důležité nepřestat se hýbat a cvičit. Trénink omezila na 3x týdně a pokračovala v intenzivní práci sedm dní v týdnu. Snažila se objevit příčinu svých obtíží a tak vyhledala fyzioterapeuta, ale jeho zásahy nepřinášely větší úlevu. Dalším varovným signálem pro Moniku byl moment, kdy jí začala brnět noha a bolest nepřestávala. Na doporučení fyzioterapeuta Monika absolvovala magnetickou rezonanci a verdikt zněl jasně – posunutí posledního bederního obratle o 8 mm a roztříštěná ploténka. Lékaři jí navrhovali operaci a sešroubování páteře.

Monika měla jasno – operace pro ni nepřipadala v úvahu. „Je mi teprve třicetosm, přece od teď nebudu žít se sešroubovanou páteří!“ Pro jejího přítele bylo náročné vidět její každodenní boj s bolestí a jak ji omezuje v pohybu. Monika od něj dostala ultimátum. Pokud se její stav nějakou jinou péčí, pro kterou se rozhodne, do půl roku nezlepší, odveze ji bez větší diskuse na operaci. Koncem března minulého roku se dostává Monika poprvé do Dires k Martinovi. „Už když jsem se blížila, viděla jsem dva kluky přecházející naboso silnici a říkala jsem si, že jeden z nich je určitě ten, ke kterému jdu“, směje se. Přístup Martina jí byl od začátku něčím blízký. Přestože se jednalo o někdy velmi jemné zásahy a velmi jiný přístup, než s jakým se doposud setkala, důvěřovala jeho vedení. „Bylo pro mě velmi důležité, že mi nezakazoval pohyb jako ostatní. Kdyby mi ho zakázal, asi bych odešla. Cítila jsem, že je pro moje tělo důležité se hýbat. Martin mě naopak podpořil v tom ať cvičím a poradil mi jak.“ Práce s dechem, kterou Martin ve své práci s klienty také využívá, nebyla Monice cizí, protože v dětství zpívala a dávalo jí smysl pracovat s bránicí.

První změny a úleva se dostavily po třech měsících, kdy se bolest, se kterou Monika k Martinovi přišla, zmenšila a noha nebolela tak často. „Ze začátku mi pomáhalo tejpování, díky kterému jsem si mohla uvědomovat některé části svého těla a způsob jakým se pohybuji a dále s ním vědoměji pracovat.“ Monika pokračovala pod vedením Martina dál. „Baví mě, že mi Martin umí poradit, jak provádět cviky,které dělám v CrossFitu, ve větším souladu s mým tělem.“ V současné době vnímá, že pořád je to trénování vědomého pohybu, kdy se musí na provedení některých cviků více soustředit, ale uvědomuje si, žejsou cviky prováděné tímto způsobem pro její tělo šetrnější. Monika sama uvádí, že hledá nové způsoby pohybu, které se teď v jejím těle nově nastavují. „Tyto změny a převzetí odpovědnosti za své tělov určitý moment vytvořilo napětí mezi mým trenérem a doporučením od Martina. Chvíli jsem dokonce uvažovala, že budu muset změnit trenéra. Postupně, ale napětí povolilo, a i ve svém tréninku jsem našla nový způsob spojení cviků od mého trenéra s doporučením od Martina, a zdá se mi, že nyní můj trenér vnímá přístup Martina jako inspiraci.pro nastavení mého tréninku a hledá nové cesty“, říká paní Monika.

Moniky bolest, se kterou přišla před rokem do Dires, je pryč. Občas se v rámci další práce přenastavování a harmonizování těla objeví jiná oblast, kterou je potřeba v rámci terapie ošetřit. Zpočátku bylo objevení bolestí v jiných oblastech těla pro Moniku znepokojující, ale naučila se vnímat tyto změny jako součást procesu. Přestože posun obratle zůstal podle magnetické rezonance stejný,nedochází ke kořenovému dráždění nervů a nezpůsobuje bolest. V současné době je doporučení lékařů rozhodně neoperovat.“ Sami lékaři byli překvapení nakolik se můj stav zlepšil a chtěli po mně kontakt na mého terapeuta. Martina doporučuji všem svým známým,“ říká Monika. “Viděli, jak jsem vypadala před rokem a jak jsem schopná fungovat teď. Nicméně jim vždy říkám, že způsob jakým Martin pracuje je někdy velmi jemný a že to chce otevřenou mysl. Tato terapie rozhodně není prokaždého. Doporučila bych ji ale všem, co na sobě chtějí pracovat,“ dodává Monika odhodlaně. „Pořád vnímám, že se moje tělo přenastavuje a že tento proces ještě není u konce. Baví mě tento proces pozorovat. Naučila jsem se svoje tělo lépe vnímat a lépe s ním pracovat. Necítím potřebu zvedat tak těžké váhy, jaké jsem zvedala kdysi. Dalším mým krokem zkoumání a přenastavení je pro mne teď chůze naboso,“ uzavírá svojí zkušenost a další plány Monika.